18. prosince 2008

Zdeněk Zbořil: Radikalismus se vyhrocuje

Zdeněk Zbořil: Radikalismus se vyhrocuje
"Ministryně Stehlíková udělala velkou politickou chybu. V Litvínově slibovala jakousi koncepci. V tak rozbouřeném prostředí to byl naprostý nesmysl."
 
Za několik let se může strana, jako byli v minulosti Sládkovi republikáni, opět dostat do parlamentu. Říká to politolog Zdeněk Zbořil. Stejně jako v polovině devadesátých let se teď k demonstracím krajní pravice přidává nejširší veřejnost, jak ukázaly nedávné události v Litvínově. Šanci získat voliče má hlavně takové uskupení, které bude akcentovat sociální témata, dodává Zbořil. Na možném vzestupu takové strany bude mít podle něho vliv další vývoj finanční krize.

 

* E15: Body zatím získává především Dělnická strana. Její vedení říká: Jsme slušní lidé, platíme daně. Souhlasíte?

Nelze pominout, že tato strana přijala ústavní pořádek, protože jinak by byla zakázaná. Má svůj program, vydává různá prohlášení, která nejsou v rozporu se zákony ani s hodnotami českého ústavního pořádku. Zároveň se ale v Dělnické straně objevují jednotlivci, kteří zkoušejí, kam až mohou zajít v kritice různých sociálních bolestí. Právě od nich často slyšíme o romské kriminalitě, romském dealerství drog. Strana vydává Dělnické listy, kde se objevují články motivované xenofobií a rasismem. Zhruba ze dvou tisíc článků jsem vybral nějakých 190, kde jsem na to narazil. Strana se hájí tím, že autoři těchto příspěvků nejsou jejími členy a že jim jen prostřednictvím novin umožňuje vyjadřovat jejich názory. Na druhé straně je třeba říct, že některé jiné organizace publikují mnohem nenávistnější a vulgárnější texty.

* E15: Odkud se vedení a členové Dělnické strany rekrutovali?

Především z mladých Sládkových republikánů. Ti od té doby nejen zestárli, ale také se vzdělali. Jsou mezi nimi bakaláři i magistři, kteří studovali politologii nebo práva. Nevím, jestli by se dalo zjistit, jakým způsobem získávají peníze a jak je mezi sebe rozdělují. Najímají si renomované právníky a ti něco stojí.

* E15: Existuje reálná možnost, že by se republikáni - byť pod jiným názvem - vrátili do Poslanecké sněmovny?

Samozřejmě. Co byli republikáni? Všímali jsme si jejich rétoriky. Když vystupovali v parlamentu, byli často skandalizovaní. Jenže velká část těchto vystoupení byla závažnou kritikou, které se velké strany zbavovaly tak, že republikány označovaly za extremisty. Ve společnosti teď existuje nespokojenost. A pokud poroste kvůli finanční krizi, budou hlavně pasivní lidé hledat nějakého radikálního vůdce, který bude ostře útočit na establishment. První bude kritika, pak definování nepřítele.

* E15: Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková přijela do Litvínova 18. října. Tehdy tam došlo k prvnímu incidentu, který vyvolal ten druhý z minulého týdne. To ale Stehlíková v Litvínově nebyla.

Udělala velkou politickou chybu. A pochybila už v polovině minulého měsíce. Tehdy slibovala v Litvínově jakousi koncepci. V tak rozbouřeném prostředí to byl naprostý nesmysl.

* E15: Jak zvládl situaci litvínovský starosta?

Kdyby minulé pondělí rozpustil to tisícihlavé shromáždění, tak by se mu rozuteklo po celém městě. Tím, že demonstraci nezakázal, ji udržel na ohlášené trase. A v okamžiku, kdy z ní průvod odbočil, tak mohla zasáhnout policie. Starosta Litvínova je za celou organizaci kritizovaný. Spíš bych mu vytýkal dlouhodobé problémy v soužití většinové populace s romskou menšinou, kterými se velmi pravděpodobně nezabýval.

* E15: Mohou se starostové bránit proti podobným demonstracím?

Malá města nemají k dispozici takové mediální nebo odborné zázemí, jako má Praha nebo Brno. Já se takovým starostům nedivím, že strkají hlavu do písku a zříkají se odpovědnosti. Podobné protesty se odehrají třeba jen jednou za jejich politický život.

* E15: Podle očitých svědků vyvolalo poslední vystoupení nacionalistů v Litvínově největší střety s policií od roku 2000, kdy v Praze zasedal Mezinárodní měnový fond. Souhlasíte s tím?

Litvínov není významný jen počtem účastníků, ale zejména proměnou jejich struktury. Protest organizovala Dělnická strana a Autonomní nacionalisté. Těch tam ovšem bylo nanejvýš pět set. Na samotném shromáždění jsem viděl velké množství přihlížejících a hlavně: během pochodu k romskému sídlišti se přidávali místní lidé. Dohromady i s nacionalisty tam bylo tak 1500 až dva tisíce protestujících. Ti místní se sice po zásahu policie stáhli, pak ale skandovali ,,Děkujeme" a verbálně napadali policisty.

* E15: Při zasedání MMF byla struktura demonstrujících poměrně stejnorodá, převažovali sympatizanti levice, chcete-li odpůrci globalizace.

Právě proto si myslím, že Litvínov byl významnější než protesty v roce 2000. Demonstrace při zasedání MMF patří na celém světě k folkloru. Mnozí z odpůrců globalizace navíc přijíždějí ze zahraničí. Litvínov naopak vychází z místních podmínek. Zásady takzvaného dobrého sousedství se tam ocitly v troskách. Problém se vyhrocuje a já si troufám říct, že je to počátek sociálních bouří. A dnes už s rasovým podtextem.

* E15: Na druhé straně demonstrace nacionalistů nejsou v Česku nic nového, stejně jako jejich volání po ,,bílé rase". Je Litvínov s nějakou jejich dřívější akcí srovnatelný?

Snad jediné, s čím ho lze srovnávat, jsou mítinky Sládkových republikánů z poloviny devadesátých let, které tuto stranu vynesly až do parlamentu. V té době se také do protestů zapojili běžní občané i rodiny s dětmi. Příznivcům republikánů bylo kolem 30 až 35 let a můžeme je označit za oběti tehdejší ekonomické transformace. V Litvínově převažovali lidé z Ostravska a Plzeňska, kteří radikálně kritizují současný politický režim a často jsou motivováni xenofobií, rasismem a antisemitismem.

* E15: V posledních letech začaly prvomájové potyčky mezi nacionalisty a levicovými radikály ztrácet na intenzitě. Jedinou výjimkou byly letošní události v Brně. Myslíte si, že po několika letech stagnace se teď začaly nacionalisté radikalizovat?

Sice se zmenšuje počet aktivních organizátorů, ale zároveň přicházejí mladší. Nastává generační změna. Z tvrdého jádra protestujících bylo v Litvínově tak 60 procent mladých lidí, které bych zařadil mezi středoškoláky. Za zajímavé považuji to, že jednotlivé skupiny vyhrocují své vzájemné postoje, a to i uvnitř toho takzvaného extrémistického hnutí. Třeba jeden z představitelů nelegální Národní strany nahlas mluví o ,,neonacistické špíně". Toto uskupení mělo v Litvínově minimum účastníků. Svědčí to o tom, že ,,národní téma" nebo ,,přepjatý nacionalismus" nejsou atraktivní pro legální Dělnickou stranu. Ta nejen přitahuje na své demonstrace víc lidí, ale zároveň má i lepší výsledky ve volbách. V poslední době má podle některých odhadů až desetinásobný nárůst příznivců.

* E15: Co nahrává politickému vzestupu Dělnické strany?

Na začátku devadesátých let převzala subkultura skinheads témata ze západních zemí. Kořeny jsou ale jiné než u nás. Velká Británie má značnou migraci, ve Francii žijí etnika z bývalých kolonií, Německo má zkušenosti s nacismem. Ze začátku byly české holé lebky velmi antikomunistické, a proto bylo jejich hnutí poměrně tolerované. A podívejte se teď na televizi, kolikrát se tam v jednom týdnu objeví Hitler nebo úspěchy německé armády za 2. světové války. V Česku navíc vycházejí desítky titulů těch takzvaných revizionistů a popíračů holocaustu.

* E15: Zdá se ale, že v současnosti jsou to spíš sociální témata, která lákají na akce nacionalistů i širší veřejnost. Myslíte si, že důvodem je finanční krize?

Samozřejmě. Téma bohatství a chudoby je i psychologická záležitost. Nejhorší je očekávání nějaké krize a s tím spojené obavy, strach. Tady pracuje fantazie každého jednotlivce. Nikdo neví, co se vlastně děje a nikdo neumí odhadnout, jak to skončí. Když je společnost v takovém rozpoložení, otvírá se obrovský prostor pro populisty k tomu, aby sáhli po sociálních tématech.

Zdeněk Zbořil: Radikalismus se vyhrocuje
"Dělnická strana může získat nejen komunistické voliče, ale třeba i zklamané sympatizanty ČSSD a ODS."
 

* E15: V čem se liší vystoupení nepovolené organizace Národní odpor od legální Dělnické strany? Připomenu, že podle Rady vlády pro záležitosti romské komunity tato strana prvně jmenované hnutí veřejně podporuje.

Národní odpor je mnohem ostřejší ve svých protiromských výpadech. Na rozdíl od Dělnické strany ale nemá takový ohlas na veřejnosti. Jeho vedení se netrefilo do rejstříku předpokládaných sociálních těžkostí.

* E15: Ministr vnitra Ivan Langer podal návrh na rozpuštění Dělnické strany. Má smysl postavit takové organizace mimo zákon?

Národní odpor nelegálně funguje už přes deset let. Jeho stoupenci se organizují pomocí internetu. Hnutí je tedy jakousi internetovou virtuální realitou. Zakážeme internet?

* E15: A co zakazovat demonstrace nacionalistů?

To není cesta. Ale v okamžiku, kdy konkrétní člověk poruší zákon, tak by měl být okamžitě zatčen a co nejrychleji potrestán.

* E15: Jak hodnotíte práci státních zástupců a soudců?

Máme velmi širokou škálu trestů, která začíná obecně prospěšnými pracemi. Máme paragrafy o hanobení rasy a národa, o šíření zášti a nenávisti a o podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačování práv a svobod. Soudy mají přímo odpovědnost za to, aby vyložily tyto paragrafy veřejnosti, aby vysvětlily, co vlastně znamenají. Mnozí soudci, jejichž jména většinou neznáme, se ale potřebují zaštítit posudky od znalců, aby dokázali rozhodnout, jestli někdo hajloval, nebo ne. A kromě toho se stává, že soud přenese odpovědnost na celou politickou stranu, nebo dokonce na nelegální subjekt. A to samozřejmě posiluje jejich soudržnost. Viníci jsou všichni a zároveň nikdo.

* E15: Můžete srovnat práci české justice třeba s německou?

Musím předeslat, že Německo má zvýšinou citlivost vůči nacismu, takže se otázce současných nacionalistů hodně věnuje. To ale české soudce neomlouvá. Dodnes čerpám z knihy, která se jmenuje - volně přeloženo - Zákon proti pravičákům - kde je řada soudních judikátů. Je tam například zcela otevřeně napsáno, že ten a ten soudce v Mnichově za zdvižení pravice do výše očí dal dvouletou podmínku, protože v tom gestu spatřoval nacismus. Naopak soudce z jiné spolkové země k podobnému incidentu řekl, že sice takové gesto nápadně připomíná hajlování, ale že je to sporné. To znamená, že německá justice sice otevřeně přiznává, že posuzování některých činů je obtížné, zároveň se ale nezbavuje odpovědnosti. V Německu navíc velmi podrobně monitorují nacionalistickou scénu a mají detailní přehled o tom, co jsou jednotliví sympatizanti zač a co dělají. Spousta z nich - jak ukázaly různé německé průzkumy - například vůbec neví, že Hitler zemřel v roce 1945.

* E15: Bezpečnostní informační služba před časem varovala hlavně před levicovým extremismem. Co si o tom myslíte?

Nemám rád označení levicový extremismus, protože třeba anarchisté jsou na mnohem vyšší filozofické i ideologické úrovni než stoupenci radikální pravice. Dokonce se mi zdá, že hnutí anarchistů i různých jejich odnoží slábne. Kromě toho jde o velmi roztříštěné skupiny, jsou to vypjatí individualisté. A čeští komunisté? Ti se stále pohybují v preferencích na úrovní 14 procent a jen mimořádné situace je dostanou o něco výš. Snad jedině u Komunistického svazu mládeže mohou být do jisté míry nebezpečné jeho vazby do zahraničí, konkrétně na komunistickou internacionálu. Ale ani to není důvod k přehnaným obavám.

* E15: Myslíte si, že by Dělnická strana mohla přetáhnout voliče KSČM?

Určitě. Pro mladé lidi mluví atraktivnějším jazykem než komunisté. Je to generační záležitost, a to má velký význam. Právě v Litvínově se ukázalo, že dosavadní politické síly, které působí v tamním zastupitelstvu, nestačí. Mimoparlamentní strany tak mohou získávat větší podporu. Ta ale může být proměnlivá. Třeba v Hamburku jednou vyhraje populista se ziskem 23 procent a v dalších volbách se propadne na sedm. Je ovšem třeba říct, že Dělnická strana může získat nejen komunistické voliče, ale třeba i zklamané sympatizanty ČSSD a ODS.

* E15: Jak může stát proti různým formám velmi vyhraněných postojů - proti xenofobii a rasismu - postupovat?

Opakuji, že je třeba trestat konkrétní jednotlivce za porušování zákonů. Zcela jistě platí, že nějaké koncepce nebo různé návrhy, jak převychovat celý národ, nikam nevedou. Problém vidím v základním a středním školství, které nedokáže odnaučit děti a studenty nenávisti. Situace je velice vážná a nelze přehlédnout, že ministerstvo školství se za všech předchozích vlád k politickému extremismu v podstatě nevyjadřovalo. Základní odpovědnost je v rodině, na druhém místě je škola a teprve stát.

* E15: Zatím jsme rozebírali situaci v Německu. Jak je to s nacionalismem jinde?

Je to fenomén současné doby a zároveň atraktivní téma pro spoustu lidí. Je ale těžké srovnávat situaci v jednotlivých zemích. Velmi zvláštní je obdiv k nacistickým uniformám v Rusku. To šokuje. Jak je možné, že se něco takového děje v zemi, kde za války zahynulo 28 milionů lidí? Naopak v Pobaltí je zase velký obdiv k jednotkám SS. Oba fenomény - ruský a pobaltský - vycházejí z naprosto jiných historických zkušeností. I tam existuje v současnosti nespokojenost a sociální neklid, který může přerůst v důrazné volání po rychlém a rozhodném řešení.

* E15: Jak vidíte další vývoj v Česku?

Na jedné straně sice přibývá stoupenců radikálních uskupení z řad veřejnosti, zároveň se ale zvyšuje i počet lidí, kteří vystupují proti. Důkazem je loňské demonstrativní vystoupení Pražanů při výročí Křišťálové noci.


Zdeněk Zbořil (70)

Vystudoval historii, indonesistiku a politologii na Filozofické fakultě UK v Praze. V letech 1969-1971 a 1990-2000 zde přednášel o dějinách zemí indonéského souostroví a jihovýchodní Asie. Působil také na Literární akademii Josefa Škvoreckého a na Vysoké škole politických a sociálních věd v Kolíně. V letech 2000 až 2004 byl šéfredaktorem měsíčníku Mezinárodní politika. Studuje moderní politické dějiny 19. a 20. století. Komentuje mezinárodně politické aktuality a mezinárodní vztahy. Od letošního roku se zabývá poradenskou a konzultační činností v oblasti společenských věd a lidských práv.