6. prosince 2008

ROZHOVOR S TOMÁŠEM KEBZOU

Tomáš Kebza, veterán nacionální scény, byl spolu s dalšími aktivisty počátkem listopadu poslán soudem na 20 měsíců do vězení s ostrahou kvůli účasti na řádně ohlášeném pochodu 1. května 2007 ulicemi Brna.

Jejich prohřeškem podle Městského soudu v Brně bylo to, že „nesli v čele shromážděného průvodu červený transparent s nápisem Národní odpor, svobodný-sociální-národní a odkazem na internetové stránky odpor.org.“ – tak zní doslovná citace z rozsudku soudce Michala Kabelíka.

Do kriminálu by v případě neúspěchu odvolání k vyšší instanci musel jít nejen Tomáš Kebza, ale i aktivisté T.P. (2 roky do věznice s dozorem), J.T. (20 měsíců do věznice s dozorem), R.K. (15 měsíců do věznice s dozorem) a A.N. (15 měsíců do věznice s ostrahou). S podmíněnými tresty odešli od soudu M.F. (2 roky s odkladem na zkušební dobu 4 let) a M.P. (20 měsíců na 3 roky).

Mezi odsouzenými aktivisty jsou i členové Dělnické strany. Například Tomáš Kebza, který svou politickou aktivitu začal již v roce 1992 v tehdejší parlamentní SPR-RSČ. Jeho články ve stranickém týdeníku Republika byly v roce 1999 důvodem k zákazu publikační činnosti na dlouhých deset let. Tomáš stál u zrodu Republikánské mládeže a byl jejím I. místopředsedou. Tato organizace byla později rozpuštěna kvůli „politické činnosti“.

„Ničeho nelituji“ prohlásil Tomáš v rozhovoru pro stránky Odporu na začátku loňského roku. Jak hodnotí šokující verdikt brněnského soudu a co říká k posledním událostem kolem Janova a Dělnické strany, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Netušil jsem, a určitě v této zemi nejsem jediný, že veřejná propagace slovního spojení „Národní odpor“ nebo „svobodný-sociální-národní“ mohou být důvodem k zavření do kriminálu. O co se brněnský soud vlastně opíral?

V podstatě jen o tzv. odborný posudek dnes již bývalého znalce na tzv. extremismus pana Miroslava Mareše, jež se touto problematikou zabývá údajně již několik let. Konečně, to mu nikdo nebere, každého baví něco jiného, nicméně v případě tohoto pána je faktem, že jeho tzv. znalecké posudky představují pro mnohé lidi z nacionální scény přímou cestu do vězení a to prosím není žádná nadsázka. Pan Mareš má zajisté klidné spaní a čisté svědomí, tuším dokonce, že v nějaké internetové diskuzi se ohradil proti tomuto názoru, leč realita je „poněkud“ jiná. Verdikt brněnského soudu, jenž se při svém rozhodování opřel prakticky výlučně o tzv. posudek pana Mareše, hovoří za vše.

Je pravdou, že nám – obžalovaným a následně odsouzeným – přitížilo, že většina z nás již byla v minulosti soudně trestána, někteří dokonce prošli vězením, kam je „odklidil“ systém, který se hrdě označuje jako demokratický, ale s demokracií ve skutečností nemá pranic společného. Ostatně, kdo stojí ve skutečnosti za oponou moci říkat jistě nemusím… Nicméně k tomu, že byl někdo v minulosti soudně trestán je věc, ke které soud správně nemá vůbec přihlížet. Z vlastní zkušenosti Ti ovšem mohu potvrdit, že teorie je v tomto případě hezká, leč od skutečnosti na hony vzdálená.

A další věc, jež nám před brněnským soudem dosti podstatným způsobem uškodila byl tzv. posudek Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu – Odbor terorismu a extremismu, jenž nás „odhalil“ jako státu nebezpečné extremisty, kteří dnem a nocí pracují na zničení současného, lidmi tolik milovaného režimu. Když jsem tak poslouchal pana soudce jak čte tento bez nadsázky blábol, tak kdybych sám sebe a ostatní kamarády neznal nevzal bych od sebe ani kůrku oschlého chleba!    

Pokud se kupř. mně osobně v tomto tzv. posudku vyčítá účast na vzpomínkové akci v Budapešti za padlé maďarské vojáky z února 1945, kteří své rodné město bránili proti Rudé armádě, která rozhodně nepřicházela osvobozovat Maďarsko, ale vnášela do země třídní mor bolševismu a tato pietní akce je v dané zemi naprosto legální a splňuje veškeré zákonné podmínky, tak je jasné, že jde jen a jen o to, co nejvíce nám uškodit a poškodit naše jméno před soudem. A to se samozřejmě pánům od policie podařilo na výbornou.

Z čeho soud při svém rozhodování vycházel je krásně vidět z této věty – „Zapojení všech obžalovaných do akcí NO vyplývá i ze souhrnných zpráv, které si soud vyžádal, a to od ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu – pozn. redakce) služby SKPV – odbor terorismu a extremismu…a PČR Správy hlavního města Prahy – odboru odhalování závažné obecné kriminality“, jinými slovy jde právě o ty posudky, o kterých jsem již hovořil a které společně s tzv. posudkem pana Mareše rozhodly o našem odsouzení. Jde čistě o politický proces, o tom snad není třeba nikoho přesvědčovat.

Můžeš Tomáši ve stručnosti shrnout průběh pochodu v Brně?

Tak k tomu Ti bohužel nic moc neřeknu, neb jsem byl „sebrán“ ještě dříve než byl samotný pochod tzv. rozpuštěn. Úmyslně říkám „tak zvaně“, neboť co vím, tak výzva k rozpuštění naší akce v podstatě nezazněla a téměř vzápětí došlo k zásahu policie. A pokud by Tě zajímalo, za co jsem byl vlastně zatčen – došel si pro mne osobně velitel zásahu, jištěn čtyřmi příslušníky zásahové jednotky – tak důvodem bylo mé údajné závadové tetování. Prý jsem jej stavěl na odiv :-) Na to se snad ani více říci nedá…

Jaké byly hlavní argumenty vaší společné obhajoby?

Naše obhajoba byla postavena jednak na zpochybnění objektivity „znalce“ pana Mareše a na dokazování, že NO není hnutím ve smyslu jak jej rozumí paragraf 260, podle kterého jsme byli souzeni a odsouzeni. V souvislosti s panem Marešem bych rád upozornil, že ve svém tzv. posudku citoval z „výroční zprávy o extremismu“ BIS, na jejíž vypracování se sám osobně podílel! Tak kde je nějaká objektivita? A taková řekněme pikantní poznámka, tak zrovna o panu Marešovi, jenž rád druhé obviňuje z „extremismu“ a „neonacismu“ se vypráví, že ještě coby student „hajloval“ před pár lety v Německu… Nicméně naše obhajoba nenalezla u pana soudce milosti a jak jsem já osobně očekával ztotožnil se s názorem „znalce“ a pánů od policie. Jednak je to pro něj jednodušší a „neonacismus“ musíme přeci potírat, že?

Podle „znalce“ Mareše např. oslava 1. máje organizovaná Národním odporem se podle něj děje s odkazem na nacistické Německo, neboť jeho oslavu zavedl Adolf Hitler v roce 1933. Např. symbol DS, ozubené kolo, je podle podobných „odborníků“ paralelou na nacistické symboly. Jak dlouho si vůbec může Systém vystačit s neustálým srovnáváním dnešní radikální pravice s dobou před více než šedesáti lety?

Na to je jednoduchá odpověď – jen tak dlouho, dokud tu tento Systém bude. Kdysi se soudilo, že bolševismus je novou epochou lidstva a vskutku se mu podařilo otrávit národy Evropy na několik desítek let a přeci nakonec padnul. Dějiny světa se nezastaví na stupni liberalismu, v to já pevně věřím.

Odvolali jste se ke Krajskému soudu, myslíš si, že se ještě do konce tohoto roku dozvíte jeho verdikt? V případě, že tresty potvrdí, co by potom následovalo?

Tak rozsudek prvního stupně nám již z Brna poslali a nyní čekáme na stanovení termínu soudu odvolacího. Osobně jej tipuji na leden-únor příštího roku, ale uvidíme. Jsem pesimista a očekávám potvrzení rozsudku, zvláště pak v dnešní době, kdy je tak moderní bojovat proti tzv. neonacismu. No a v případě potvrzení rozsudku bude v určité lhůtě, řekněme třeba tří až čtyř měsíců následovat nástup trestu – to vám přijde domů takový milý papírek s nímž musíte nastoupit do určené věznice. Je jisté, že i v tomto případě se odvoláme k vyšší instanci, nicméně zde již odvolání nemá odkladný účinek a trest musí být nastoupen.

Aktivistou Odporu jsi dlouhou řadu let, můžeš čtenářům přiblížit jeho činnost a profil?

Svobodný odpor není „organizací“ či „hnutím“ tak jak tyto pojmy chápe většina lidí. Jedná se o aktivisty, které sbližuje stejný názor na současné geopolitické problémy u nás, v Evropě, ale i světě. Krédem je aktivismus, nikoliv prázdné žvanění. Více slov není třeba.

Dělnickou stranu navrhl ministr vnitra Langer k rozpuštění, myslíš si, že může v budoucnu dojít k obdobné represi jako v případě veřejné propagace Národního odporu?

V této zemi a za tohoto Systému je možné prakticky cokoliv… Zvláště, jde-li o perzekuci vůči proti systémové opozici.

Poslední rozsudek městského soudu v Brně nebyl Tvou první zkušeností s represí Systému. Poznal jsi život za mřížemi, kvůli své politické činnosti. Začalo to publikací článků v Týdeníku Republika, dnes to pokračuje účastí na ohlášeném pochodu. Kam až může Systém podle Tebe zajít?

Prakticky kamkoliv… Svoboda jedince, slova a názoru v této zemi již dávno nic neznamená. Kdo si myslí opak, tak je buď naivní, anebo hlupák. A pokud je té naivity příliš stává se velmi snadno hloupostí.

K ideálům a činnosti Dělnické strany se dnes hlásí spousta lidí různého věku, což se ukázalo zejména v Litvínově na shromáždění 17. listopadu. Média je odsoudila jako extremisty a neonacisty, což se později ukázalo jako kontraproduktivní, protože se tak na rejstříku „vyvrhelů společnosti“ najednou objevila i půlka města, obyčejní lidé, kteří se v životě v politice neangažovali. Může nálepka „neonacisty“ a „extremisty“ v budoucnu ještě vůbec obstát? 

Pro Systém a média je tato nálepka využitelná kdykoliv a pro kohokoliv a nemyslím si, že by se v blízké budoucnosti na tom něco změnilo. Kdysi se říkalo „třídní nepřítel“, v dávných dobách „kacíř“ a dnes je to „pravicový extremista“ a „neonacista“. Terminologie různá, ale výsledek tentýž. Kdo je takto označen stává se automaticky přítěží společnosti. Tlak však budí protitlak, to přeci dávno víme.

Jak je v politickém boji důležité kamarádství? Co třeba pro Tebe kamarádství znamená a jak se projevuje v řadách Odporu?

Ačkoliv to možná bude znít jako fráze, tak kamarádství pro mne znamená strašně moc. Někdy to se mnou moji nebližší kamarádi nemívají lehké, ale myslím si, že kamarádství dovedu hodně opětovat. Ve svobodném Odporu není po této stránce žádný větší problém. A mohu-li, tak v době, kdy jsem byl ve vězení pro mne právě kamarádi udělali strašně moc a na to se nezapomíná. Zvláště pak jeden kamarád z Prahy, jehož jméno je zbytečné uvádět a ten pro mne udělal skutečně maximum. On ví a ví, že mu jsem strašně moc vděčný.

Zajímavou kapitolou Tvého bouřlivého života je i Tvé tetování. Proč jsou v naší zemi lidé stíháni pro své tetování a jaká je Tvá vlastní zkušenost s lovem na obrázky na lidské kůži? Dochází k něčemu podobnému i v zahraničí?

Bouřlivý život, to zní vážně pěkně :-) Leckdo si možná pomyslí, že to, co má člověk na svém těle je jeho soukromá věc, ale to je omyl. Systém je na stráži, aby demokracie neutrpěla a s fanatickým zápalem stíhá i takovou marginalitu jako je tetování. Náš trestní zákoník obsahuje naprosto gumové paragrafy, kterými Systém může – a také to dělá – stíhat jakýkoliv odlišný názor, vyjádřený třeba i formou tetování. Nemusím snad ovšem zdůrazňovat, že pokud si necháte vytetovat třeba Stalina či Che Guevaru, anebo jiného levicového vraha a teroristu nic se vám nestane.

Pokud pak jde o stíhání za tetování v zahraničí, tak podobný systém je nastaven mimo jiné v Německu ovšem s tím rozdílem, že tam je jasně dáno, co je a co není trestně postižitelné. U nás to závisí na blahovůli policie a tzv. znalce. Ve většině evropských států ale nic podobného jako je stíhání a soudy za projev názoru formou tetování prakticky neexistuje.

Příští rok Ti vyprší desetiletý zákaz publikační činnosti. Dočkáme se opět článků od Tomáše Kebzy, které v dobách Republiky patřily u čtenářů k velmi oblíbeným?

Jak se říká – nechme se překvapit :-)

V Dělnické straně nejsi žádným nováčkem, s jejími zakladateli a členy Tě váže dlouholeté kamarádství a politické aktivity ještě z dob minulého století. Čím hodláš přispět k její činnosti a co by měla Dělnická strana udělat ke svému budoucímu úspěchu?

Tak první část Tvé otázky bych raději nechal nezodpovězenou a k té druhé bych dodal snad jen tolik, že důležité je pracovat s lidmi. To je skutečné politické umění. A aktivismus, aktivismus, aktivismus. To je základ. A jak mimochodem kdysi napsal jistý filosof „Velebeno budiž, co posiluje tvrdost!“

ÚVOD A OTÁZKY: MARTIN ZBELA