22. listopadu 2008

Národní „extremismus"

před Janovem a po něm

V každé společnosti jsou lidé zastávající „extremní názory. To je logické. Extremní názory jsou totiž ty, které stojí na úplném okraji většinového názorového spektra a nemají tolik zastánců.

Dosavadní běžnou praxí bylo, že každý extremní, nebo chcete-li radikální názor byl automaticky považován za špatný, nepřípustný nebo dokonce nezákonný. Dospěli jsme až do stavu, kdy jsou lidé zavírání za tzv. „extremní“ názory.

Bohužel mnoho lidí, kteří toto dnes třeba schvalují, si vůbec neuvědomují, že jakmile už jednou Systém dospěl do této fáze, tak bude podobným způsobem tyto „extremní“ názory postihovat už navždycky.

Jediná změna bude v tom, že jakmile budou pozavíráni všichni, kteří dnes mají svobodné myšlenky, tak se ta hranice extremismu bude posouvat dál a dál, ale nezmizí, dokud tu nezůstane jediný správný názor pravdy a lásky. Ten ovšem už nebude mít s názorem většiny lidí nic společného, ale zformuluje nám ho Džamila a jí podobní.

Tomuto problému nesvobody, zahalenému v rouše pravdy a lásky, je třeba se co nejdříve postavit, a vědí to už nejen pronárodní aktivisté a Dělnická strana, ale i velké množství obyvatel Litvínova, kteří opět přišli 17. listopadu 2008 podpořit Protest proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí.

A čeho se dočkali? No přece pozitivní diskriminace v podobě bandy cikánů a neohlášeném shromáždění a policejního násilí při rozehnání pokojného a řádně nahlášeného průvodu. Navíc je všechny tento režim skrz média označil za extremisty a „nácky“.

Čím to, že dnes už jsou pro tento stát radikály a nácky i běžní lidé, kteří donedávna neměli s tzv. extremismem nic společného? Můj názor na to je jasný. Ve světle posledních událostí se jasně ukazuje, co to ten extremismus ve skutečnosti je a ne, co nám říkají média.

Pokud je totiž extremistické přijet přes půl republiky někomu nezištně vyjádřit svou podporu bez nějakých z toho plynoucích výhod, pak není třeba se stydět být extremistou. Stejně tak slušní obyvatelé Litvínova se nemusí stydět za nálepku extremistů, pokud je v dnešní společnosti snaha bránit se cikánskému teroru považována za extremní názor.

V Litvínově jsem 17. listopadu nebyl, ale až se uskuteční příští demonstrace, chybět tam určitě nebudu. Bude mi totiž ctí stát po boku takových „extremistů“, jaké jsem viděl mezi místními obyvateli, a těch „nácků“, kteří je přijeli podpořit a upozornit na jejich problémy.

J.S.