Jizersko

Tak jako každý rok touto dobou začíná vodácká sezóna. Sjíždění vodních toků je v Česku nebývale populární a tak je vysoká pravděpodobnost, že letos na vodu vyrazíte i vy. Pokud nechcete být za úplného trapáka, následujícím věcem se raději obloukem vyhněte. Zajisté se totiž nechcete stát součástí plovoucího panoptika, které je každé léto k vidění na českých řekách.

1) Ahój!

"Ahóóój!" nechte raději Žlababě na planetě Ťapťap a nepoužívejte ho na Vltavě, Ohři nebo Lužnici.

Proslulý vodácký pozdrav uslyšíte vzhledem k tomu, že řeky připomínají spíše ucpanou dálnici, na každém kilometru tak pětsetkrát. Zhruba při osmém opakování již budete mít chuť toho, kdo ho vyslovil, ubít pádlem. Okolní vodáky opravdu zdravit nemusíte, a když už máte nutkavou potřebu to udělat, udělejte to nějak civilizovaně a ne jako Žlababa z večerníčku o Machovi a Šebestové, která stejně jako většina českého vodáctva říkala ono úlisné: "Ahóóóóój!"

2) Námořnická stylizace

Ano, jedete na vodu a to znamená, že budete sedět na lodi. Jestliže už nakupujete pruhovaná námořnická trička, kloboučky a kapitánské čepice, tak doporučujeme toto rozhodnutí přehodnotit. Ne, opravdu nebudete vypadat jako námořník, ale jen jako pitomec. Uvědomte si, že nejedete přeplouvat Atlantik na letadlové lodi amerického námořnictva, ale jedete na plastové kánoi na řece, která má tak 30 cm hloubku, pokud zrovna není sucho.

3) Skupinové uniformy

Vodáctví je skupinová zábava. Pravděpodobně tak na vodu jedete s partou kamarádů, které znáte natolik dobře, že je na první pohled poznáte a nepotřebujete je rozlišovat jako hráče na fotbale. Vypusťte proto z hlavy nápad nechat si vyrobit společná uniformní trička. Nikoho kromě vás totiž nezajímá, jestli jste parta dobrovolných hasičů z Horních Mokropsů, slavíte rozlučku se svobodou s Pepou Balvanem nebo že si vaše parta se zaručeně vtipným názvem Maminy na tripu vymyslela ještě vtipnější přezdívky jako Krvavá Máňa, Štika Dáša nebo Tsunami Bára. Jediný, komu výroba vodáckých uniforem přijde jako dobrý nápad, jsou společnosti zabývající se potiskem na trika, kteří odhalili, že lidská hloupost je cenným investičním artiklem.

4) "Zábavné" oblečky

Pseudovtipné oblečky jsou pomyslným nejhorším peklem vodáckého Danteho Inferna. Námořnická trička a skupinové uniformy lze s přimhouřenýma očima odpustit. V okamžiku, kdy si na sebe vezmete něco jako pestrobarevnou čapku s vrtulkou a držákem na pivo, obří sluneční brýle ve tvaru hvězd, boratovské plavky, triko s "humorným" nápisem, který by byl trapný i v rámci televizních estrád 90. let, nebo jakýkoliv kostým vodníkem počínaje a Jackem Sparrowem konče, je definitivně rozhodnuto, že namísto na vodu, jste se vypravili na křížovou cestu za ztrátou vlastní důstojnosti. Ke klidu vám může přispět to, že narozdíl od Ježíše dojdete k cíli hned na prvním zastavení a nebudete jich muset absolvovat čtrnáct.

5) Ožralost

Dát si drink v plovoucím baru je fajn. Dát si jich v každém pět, už tak fajn není.

Zákon sice jasně říká, že během splouvání řeky máte být stejně střízliví jako při řízení auta a jednou dvakrát o prázdninách si k jezům stoupne pár policistů, kteří si vytáhli černého Petra a musí během služby kontrolovat vodáky s alkoholtestery. Ruku na srdce, alkohol k zábavě, jakou je vodáctví tak nějak patří, a kdo byl na vodě někdy střízlivý, potvrdí, že přišel o spoustu srandy. Nicméně na vodě je více než kde jinde nutno pamatovat na to, že nic se nesmí přehánět. Je naprosto v pohodě, když si cestu na raftu zpříjemníte pár pivy nebo míchaným drinkem. Méně v pohodě je, když se z vás v okamžiku překročení hranice prvního kempu stane buranský alkoholik, který svou enormní opilostí už v dopoledních hodinách obtěžuje všechny okolo. Zachovat si zábrany se vyplatí, neboť si kromě alkoholové kocoviny ušetříte i tu morální.

6) Country

Na vodě by mohl probíhat přebor v tom, kdo slyšel nejvíce zprzněnou verzi čehokoliv od Michala Tučného.

Jako by nestačilo, že české country je samo o sobě klasifikovatelné jako zločin proti lidskosti. Na vodě si ho užijete do sytosti. Téměř každá druhá parta si ze svých řad vybere barda, jehož hudební talent spočívá v tom, že vlastní obouchanou nenaladitelnou španělku a umí na ní dát Slavíky z Madridu a Veď mě dál, cesto má. Tyto a mnoho dalších songů uslyšíte v kakofonických sborových úpravách tolikrát, že při padesáté repetici ve dvě ráno v kempu si raději probodnete ušní bubínky stanovým kolíkem. Jste-li člověkem, co skutečně umí hrát na kytaru a jehož repertoár čítá víc než TOP5 kotlíkářských hitů, budou vás ostatní na vodě milovat. Jestliže se ale do této skupiny neřadíte a berete s sebou kytaru, nedivte se, až vám ji někdo bude chtít nad ránem omlátit o hlavu.

7) Sex v kempu

Sex ve stanu je super, pokud ho provozujete, pokud máte tu smůlu, že se jen nacházíte vedle někoho, kdo se mu oddává, je o poznání méně super.

Pochopitelně, že sex je kořením života a voda, na níž se nachází stovky příjemně podroušených dívek v bikinách, případně pro ty, kteří holdují opačnému pohlaví stovky, opálených svalovců, je ideálním místem na to někoho sbalit a užít si s ním jednu noc plnou vášně. Uvědomte si ale jednu věc, v kempu vaší kopulaci od ostatních lidí dělí jen tenké plátno stanu. Milovat se prakticky pod širým nebem je sice fajn, ale co už není fajn je, když vaše udýchané skřeky musí poslouchat každý v okruhu sta metrů. S hygienou bývá většina vodáků a vodaček také dost na štíru, tudíž zážitek rozhodně nebude z nejvoňavějších a vůbec se asi vyplatí si sexuální hrátky schovat na doma.

8) Bordel

Nedělejte bordel a nebuďte jeho součástí. Více slov netřeba.

Kromě přeplněné dálnice připomínají české řeky v průběhu vodácké sezony ještě jedno místo, které by rozhodně připomínat neměly. Tím místem je smetiště. Ve vodě narazíte na utopené petflašky, ale i rozbité skleněné láhve, stovky papírků od spořádaného proviantu, odpadkové koše v kempech přetékají a brzy připomínají spíše společné hnízdo vos a much a kam oko dohlédne, jsou jen odpadky. Doma taky, když dojíte, neházíte obal doprostřed obýváku s tím, že ho někdo sebere, tak to nedělejte ani na vodě. Není nic snazšího, než vzít s sebou pevný pytel na odpadky a veškerý odpad, co vyprodukujete, do nich ukládat a na konci jízdy ho vyhodit. Ať už děláte bordel v tom doslovném slova smyslu nebo v tom přeneseném svým halekáním, obojí je na pěst.

9) Vodácký "humor"

Hahaha, to jsme se zase zasmáli.

Stejně jako vtipná trička a jiné oděvy se i vodácký humor vyznačuje v prvé řadě tím, že není vůbec vtipný a naopak je vám za toho, kdo ho tak prezentuje, vždy tak trochu trapně. Ne, opravdu není vtipné narážet na to, že pro neúspěšný pokus o splutí jezu se používá výraz "udělat se" stejně jako pro úspěšný pokus o sexuální vyvrcholení. Stejně tak není vtipná záměna výrazů "cvaknout se" ve smyslu převrátit se na lodi a "cvaknout si" ve smyslu loknutí si alkoholu. Hláška "Když tě dostanu do stanu, dostanu?" je jako balicí taktika asi stejně atraktivní jako ponožky v sandálech, stejně tak oslovení dívčí posádky: "Hej šťávy, kam tečete?" To už rovnou můžete říkat, že šli dva a prostřední upadl a bude to vtipnější.

10) Děti

Ušetřete trápení sobě i dětem a raději je nechte doma.

Zda brát děti na vodu, je věčnou otázkou. Na jednu stranu v nich možná vybudujete lásku k vodáckému sportu, na stranu druhou to vzhledem ke kultuře vodáctví popsané ve výše uvedených bodech bude spíše doživotní trauma. S dětmi je ideální vyrazit na nějaký úsek, který není zas až tak frekventovaný. Jinak může být jejich účast značně dvousečná. Hrozí vystavení akutním projevům buranství schopné pohnout křehkou dětskou duší, konfrontace s těmi, jimž dětské lomození není dvakrát po chuti a hlavně konflikt s těmi, kteří odmítají vzhledem k pokročilé intoxikaci nad ránem pochopit, že vedle nich spí ve stanu děti a jejich vyřvávání tomu moc nepomáhá. Navíc jsou děti pro rodiče dalším z řady stresujících faktorů, jelikož často nejsou schopní postarat se ani sami o sebe. Vemte je raději někam, kde si to užijete jak vy, tak ony.