15. března 2010

Jedno zapomenuté výročí

Dnes jsme si připomněli 71. výročí okupace naší země německou armádou. Ještě tragičtější na celé věci je, že si toto tragické datum v našich dějinách v podstatě nikdo nepřipomněl.

    Veřejnoprávní televize a rozhlas, ale i soukromá média, přešly „osudný březen“ až nápadným mlčením. Přednější je přece hon na extremisty a údajné neonacisty. Stejně tak představitelé státu, včetně prezidenta, neutrousili k 15. březnu 1939 ani slovo. A přitom jich obvykle mají plná ústa. Kdyby se třeba jednalo o okupaci z roku 1968, maratón vzpomínkových akcí pokračuje do pozdních hodin. Prim v nich hrají především bývalí komunisté typu Fischera a Peciny, kteří se slzou v oku vzpomínají na předlistopadový režim. Zřejmě zapomněli na svou vlastní minulost.

    V případě roku 1939 však žádná tryzna ani nezačala. Čím to? Že by krátká paměť našeho národa?

    Je to zajímavé i z toho důvodu, že Dělnická strana (sociální spravedlnosti) se stala veřejným otloukánkem kvůli budoucnosti, která se nestala. Co kdyby uspěla ve volbách, v tom ji přece musí „demokratická společnost“ zabránit, aby nemohla vzkřísit Hitlera s Braunovou a fenkou Blondi. Proto těm extremistům budeme preventivně zakazovat předvolební mítinky, jako se tomu děje na táborské radnici. Je zřejmé, že totalitním úředníčkům by prospěla návštěva obvodního psychiatra.

Okupace národa vojskem cizího státu je tragédií v každé době, na každém místě této planety. Zbabělost politiků, kteří za podobné krize vezmou nohy na ramena, nesmí být nikdy zapomenuta. Stejně tak kolaborace.

„Memento“ je nutné i v případě zbabělosti současné garnitury. Ta se dopustila podrazu vlastních občanů schválením Lisabonské smlouvy a odebráním naší suverenity. Zradila polistopadovou generaci, která vyrostla na vlně porážky komunismu, ale kormidelníkem vládnoucí kocábky je opět komunista…

Martin Zbela